Podcenit čištění komínů se nemusí vyplatit

Ušetřené stokoruny za kontrolu komína mohou znamenat i statisícové škody po následném požáru. A v tom nejhorším případě může nezodpovědnost stát i lidský život. Oba tyto případy se v Karlovarském kraji v poslední době staly. Majitelé domů by proto v žádném případě neměli podceňovat pravidelné čištění a kontroly komínů.

Od ledna roku 2011 platí nové Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Toto Nařízení vlády nahradí stávající vyhlášku č. 111/1981 Sb. Podle této nové legislativy si může čištění spalinové cesty, tedy komína, provádět majitel domu sám a to minimálně třikrát ročně v případě komínu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW. V případě plynných paliv budou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče. Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba a to jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komína musí provádět odborně způsobila osoba, která je navíc revizním technikem či specialistou bezpečnosti práce. Revize se provádí v těchto případech:
a) před uvedením spalinové cesty (komína) do provozu nebo po každé stavební úpravě komína,
b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
c) před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv,
d) po komínovém požáru,
e) při vzniku trhlin v komínu, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin v komínu.

Nebezpečí požáru uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného stavu komína nebo kouřovodu, špatné kvality tuhých paliv atd.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, které tvoří téměř čistý uhlík. Intenzita usazování, výška usazených sazí a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech na tuhá paliva. V příhodném okamžiku se saze vznítí a hoří. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1000 °C. Kvůli vysoké teplotě se pak mohou vznítit další hořlavé látky v blízkosti komína.

Hořící saze lze hasit pouze suchým pískem, protože při použití vody by se mohl komín roztrhnout. Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa tvoří páru, která se rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru komínového tělesa kam uniknout, dojde k výbuchu a popraskání zdiva.

Vždy je vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat. Při snaze požár uhasit bez ochranných prostředků může dojít k těžkému zranění. Při otevření komínových dvířek hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru, při práci na střeše zase hrozí riziko úrazu popálení od vyletujících jisker.

Za poslední tři měsíce letošního roku hasiči v Karlovarském kraji vyjížděli ke čtrnácti případům hoření sazí v komínech. Další požáry, mnohem rozsáhlejší, pak způsobil právě špatný stav komína. V Nejdku při požáru podkroví a střechy rodinného domu zasahovalo šest jednotek hasičů a škoda je zde 900 tisíc korun. Vyšetřovatelé požárů stanovili jako příčinu únik spalin z komína, který byl ve velmi špatném technickém stavu. Tragický konec pak měl požár maringotky v Karlových Varech. Zde začalo hořet také od unikajících horkých spalin z kouřovodu. Od nich se okolní hořlavé materiály natolik ohřály, že začaly hořet. Uvnitř maringotky při následném požáru zemřeli dvě osoby.

V případě požáru sazí v komíně nebo při požárů, kde je podezření, že příčinou mohl být stav komína, vyšetřovatel požárů vyžaduje doklad o kontrole a revizi komína. V případě nedoložení těchto dokladů pak ve přestupkovém řízení hrozí fyzickým i právnickým osobám pokuta. Pokuta však v konečném důsledku není jediný finanční postih, ale v případě nedoložení dokladu o kontrole komína následuje krácení pojistného plnění.